Brambory patří k nejstarším plodinám pěstovaným na naší planetě. Již dávno před objevem Ameriky pěstovali domorodí Indiáni žijící v oblasti And na území dnešní Columbie, Ekvadoru, Peru a části Chile brambory, které nazývali Papas. Objevené archeologické nálezy z těchto oblastí dokazují, že obyvatelé And znali brambory již více než 2000 let před příchodem Španělů. Brambory pěstovali na výšinách, kde se nedařilo pěstování kukuřice. Vypěstované hlízy byly zpracovány na potravu- čuňo, která byla pro místní obyvatele základní potravinou významu chleba a byla i důležitým obchodním artiklem. Jak vysoce byly brambory ceněny starobylými obyvateli Jižní Ameriky, ukazují mnohé nalezené památky v pohřebištích na pobřeží Peru a severního Chile, kde byly nalezeny pohřební urny a kultovní nádoby v podobě tvarů hlíz bramborů.

Většina autorů se shoduje v tom, že kulturní tetraploidní formy brambor vznikly křížením nebo mutací z planých diploidních forem bramboru. V podmínkách krátkého dne vzniklo v genovém centru „andském”, na dnešním území Peru a Bolívie Solanum andigenum, které bylo do Evropy dovezeno kolem roku 1565 přes Španělsko. V podmínkách dlouhého dne vzniklo v „chiloánském” genovém centru na ostrově Chiloe Solanum tuberosum, které se do Evropy dostalo přes Britské ostrovy kolem roku 1585. Trvalo však téměř 200 let, než se započalo s pěstováním brambor na našem území. I když brambory byly dovezeny do Evropy již v 16. století, první záznamy o polním pěstování brambor u nás jsou zachovány až z poloviny 17. století. Jejich větší rozšíření se však uvádí až od počátku 19. století, kdy bylo v Čechách především zásluhou zavedení pěstování brambor odstraněno dříve velmi časté nebezpečí hladu a skorbutu. V polovině 19. století již brambory patřily mezi základní potraviny a v zemědělských lihovarech nahrazovaly postupně žito. O něco později již byly zpracovávány i ve škrobárnách na bramborový škrob. Největší rozmach pěstování brambor, byl u nás zaznamenán před 2.světovou válkou.

 

Brambory se dělí podle varných typů:

- varný typ A, kterým se rozumí brambory pevné, lojovité, jemné až středně jemné struktury, nerozvářivé, velmi slabé až slabě moučnaté, příjemně vlhké, vhodné zejména k přípravě bramborového salátu a ke konzumu jako vařené,

- varný typ B, jedná se o polopevné, polomoučné brambory s jemnou až hrubší strukturou, příjemně vlhké až sušší, vhodné jako příloha k hlavním jídlům,

- varný typ C, měkké, moučné brambory s jemnou až středně hrubou strukturou, středně vlhké až suché, vhodné přednostně k přípravě výrobků z brambor, těst a kaší,

- varný typ D, hrubé, silně moučné, silně rozvářivé hlízy, nepřípustné pro přímý konzum.

 

 

 

 

: : Výběr z Galerie

Keřkovské rohlíčkyKE 114/9Odrůda KarinProhlídka porostůOdrůda KordobaOdrůda Opava